Naše MISE: "Podporujeme maminky k prožití MD aktivně a s úsměvem. Inspirujeme a rozdmýcháváme motivaci k pohybu a k akci. Nabízíme jedinečnou šanci seberealizace a seberozvoje." 

Nepropásněte žádnou naši Strollering® akci... 

Diastáza? Co to je?

lektorka: „Položíme se teď na podložku a budeme posilovat břišní svaly. Kdo máte diastázu? Vám vyberu alternativní cvik, protože tento bude zaměřen na přímé břišní svaly. – Má někdo diastázu? – Nikdo??!“

maminka – cvičenka: „…Asi ne… Nevím. – Jak to poznám?“….

lektorka: „Polož se na záda, pokrč nohy……. Jo, tady, podívej, to je rozestup na 3 prsty.“

maminka – cvičenka: „Aha! To jsem nevěděla, že něco takového existuje. A to už mám druhé dítě. A co s tím?

Takový klasický rozhovor na lekcích Strolleringu. Je neuvěřitelné, jak velké množství maminek neví, co to je diastáza a nikdo jim to nemůže zazlívat. Často je na to totiž nikdo z lékařů neupozorní a někdy až několik let po porodu se jí začnou zabývat a zjišťovat informace, bohužel třeba právě proto, že je začnou trápit zdravotní potíže s diastázou související. Dle mých osobních zkušeností ale musím bohužel říct, že diastázu mívají téměř všechny maminky po porodu. Některé mají to štěstí, že se jim v průběhu šestinedělí zatáhne, a tak o ní ani netuší. Jiné si však nevědomostí a snahou rychle získat zpět svou postavu zbytečně ubližují. Pojďme se tedy blíže s touto problematikou seznámit.

Co to je diastáza? Jak vzniká?

Diastáza je rozestup břišních svalů. Přední stěnu bříška tvoří tzv. přímé břišní svaly. Ty jsou spojeny vazivovou tkání linea alba. V důsledku vnitřního tlaku během těhotenství, tím jak se zvětšuje miminko, se bříško roztahuje do stran a vzniká mezera právě v oblasti pružného vaziva (linea alba). Těhotenství ale nemusí být nutně jedinou příčinou. Diastázu mají i děti a muži. Bývá často způsobena právě vytvářením extrémního tlaku v břiše např. nevhodným zvedáním těžkých břemen, nevhodným sportovním zatížením. Diastázu mívají také novorozenci, u kterých ale postupným vývojem zaniká.

 

Co mi s diastázou hrozí?

Oslabené a málo elastické vazivo nedokáže udržet vnitřní orgány a ty se vzniklou mezerou mezi přímými břišními svaly vydouvají. To může způsobit estetické problémy jako je povislé bříško, vyklenuté bříško, ale také zdravotní problémy, jako je kýla, bolesti zad v oblasti hrudní páteře, nefunkční hluboký stabilizační systém.

Jak tedy poznám, zda mám rozestup břišních svalů?

Lehněte si na záda, pokrčte nohy, chodidla nechte opřená o zem. Zvedněte mírně ramena a hlavu nad zem směrem ke kolenům. Tím se aktivují přímé břišní svaly. Rukou si teď prohmatejte celou linku od hrudní kosti až po sponu stydkou (tedy právě tu pojivovou tkáň linea alba). Měla byste cítit, dvě tvrdé části na pravé a levé straně, to jsou přímé břišní svaly. A pokud je mezi nimi mezera, tak se jedná o rozestup. Změřte si, kolik prstů se vám do této mezery vejde. Udává se, že rozestup na 1-2 prsty je fyziologicky normální, ale záleží také na pevnosti vaziva. Pokud je to více než 2 prsty, tak tady už opravdu pozor!

Co s tím?

Je dobré vědět, že pokud máte diastázu, měla byste se některých věcí vyvarovat. Je třeba nezvětšovat vnitrobřišní tlak, nezatěžovat přímé břišní svaly. Takže nezvedat se z postele tím, že se rovně posadíte, ale překulit se na bok, nohy spustit z postele a pak se opřít o ruku a zvednout se přes bok do sedu. Dále necvičit klasické sedy-lehy, zkracovačky, nezvedat těžká břemena, pokud zvedáte větší dítě, pak si pomoct nohama a zvedat přes podřep. Nevhodným cvičením diastázu fixujete, a nebo ji dokonce zvětšujete. Vhodné jsou naopak dechové cviky. Tedy ty, při kterých zapojíte hlubší vrstvu břišních svalů, hlavně pak příčný břišní sval, který vám pomůže rozestup zmenšit.

Začněte prvním jednoduchým krokem!

Základem pro všechny cviky, které jsou zaměřeny na zmenšení a odstranění rozestupu břišních svalů, je dech. Používáme tzv. břišní a brániční dech. Nejlépe si to natrénujete v klidu v leže na zádech. Hlavu si srovnejte do prodloužení páteře, nohy si pokrčte v kolenou, chodidla zůstávají opřená o zem. Ruce si můžete položit na bříško, abyste se mohla kontrolovat. Začněte břišním dechem, kdy s nádechem zvětšujete bříško, snažíte se nadechnout co nejníž (jako byste se chtěla nadechnout až do kalhotek), žebra přitom stahujete dolů (myšleno dolů k pánvi). S výdechem stahujete pupík směrem dovnitř k páteři, žebra stahujete dolů. Pokračujte bráničním dechem, kdy se nadechujete do střední části hrudníku, jako byste měla kolem spodních žeber nafukovací kruh a chtěla jste ho roztáhnout do všech stran. Kontrolujte si pohyb rukama – dlaně položte na dolní žebra. Při tomto nádechu by se nemělo bříško příliš vyklenout dopředu. S výdechem se pak snažte stáhnout žebra co nejvíc k sobě. Oba cviky můžeme podpořit při výdechu vyslovením sykavky ššš, nebo sss, čímž automaticky aktivujeme příčný břišní sval. Postupně můžete oba nádechy spojit v tzv. nádechovou vlnu. Nedechnete se nejdříve dolů do bříška a pak postupně výš, až roztáhnete dolní žebra do všech stran. S výdechem pak stahujete žebra k sobě a dolů a pupík k páteři. Jakmile si tento dech osvojíte, můžete ho cvičit několikrát denně kdykoliv a kdekoliv, třeba i na procházce s kočárkem. PS: Při vyslovování ššš vám alespoň miminko rychleji usne 😉

Kristý Strakošová
Trojnásobná maminka, fitness instruktorka, lektorka a školitelka programu Strollering®, šiřitelka osvěty o pánevním dnu a diastáze, koučka a žena, která provází ostatní ženy za jejich zářivým já. www.aktivnimatka.cz
Komentáře