Naše MISE: "Podporujeme maminky k prožití MD aktivně a s úsměvem. Inspirujeme a rozdmýcháváme motivaci k pohybu a k akci. Nabízíme jedinečnou šanci seberealizace a seberozvoje." 

Jak jsem začala podnikat na mateřské – 1. díl

Jak jsem spojila mateřskou a podnikání? Jak se z pouhé lektorky na Praze 9 stala spolumajitelka programu, který pomáhá stovkám žen prožít mateřskou s úsměvem?

Vezmu to od začátku… od těhotenství 🙂

Než jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, nějaký ten čas to trvalo. Na naši milovnou Natálku jsme si pár let počkali, neminul nás ani proces IVF, ani poměrně krušný začátek těhotenství. Natálka je ale velká bojovnice, nenechala se jen tak zastrašit komplikacemi, náročný začátek svého vývoje vydržela a od 16. týdne těhotenství se mohla vesele, bez komplikací vyvíjet a růst, aby nás 18.11.2015 mohla přijít na svět pozdravit. Krásná a hlavně zdravá!

Jsem velký sportovec. Zbožňuji aerobic, ač se to nezdá i dance aerobic (lektorky z letošního Inspiration Day – Setkání lektorek vědí, na co narážím :-)), ráda běhám, i si ráda zajdu zacvičit do posilovny. Mé sny a představy o průběhu těhotenství byly vždy naprosto jasné…dvě dětí do 30. narozenin, těhotenská jóga, těhotenské cvičení na balonech. Ovšem realita byla úplně jiná. Od začátku těhotenství jsem ležela, chvíli v nemocnici, pak doma, a i když jsem po 16. TT mohla začít normálně fungovat a vrátit se do práce, bála jsem se se nějak zvlášť namáhat, abych něco nepokazila. Jednoduše jsem měla strach. Nejhorší jsme snad měli za sebou, ale zbývající, nemalou, část těhotenství před sebou. Proto jsem na sebe byla opatrná. Asi až moc. Ale ty z vás, které zažily dlouhé čekání na dvě čárky na těhotenském testu nebo komplikace v těhotenství, jistě chápete. Chodila jsem raději jen na procházky. Jelikož jsem před otěhotněním sportovala poměrně hodně. Tak 6 dní v týdnu. Chodila jsem běhat, do posilovny, na skupinové lekce atd. Reakce na moje nesportování na sebe nenechala dlouho čekat. Začala jsem pěkně nabírat. Některé měsíce i 4 kg, kdy se nad těhotenskou průkazkou pozastavovala sama porodní asistentka a nenápadně mi naznačovala: „Paní Jandová, to je trošku moc.“ Ale nutno dodat, že jsem se nijak neomezovala v jídle. Když jsem měla na něco chuť, dala jsem si to.

Když jsem 2 měsíce před porodem nastoupila na mateřskou dovolenou, začala jsem paradoxně s největším pohybem právě tyto dva měsíce před porodem. Denně jsem chodila společně s kamarádkou na dlouhé procházky, doma jsem v jednom kuse důkladně uklízela (hnízdění :)), tudíž za poslední dva měsíce jsem už nepřibrala ani kilo. Nicméně jsem k porodu šla s váhou 78 kg. Těhotenství jsem začínala s 52 kg. Při mé výšce 156 cm je 78 kg docela lahůdka. Vždy s úsměvem říkám, že nejdřív šlo bříško, pak dlouho nic, pak prsa a pak někde v dálce já 🙂

Z porodnice jsem si odnášela 70 kg, tedy 18 kg nad mou původní váhou. Naprosto do ničeho, prostě do ničeho, krom těhotenského oblečení, jsem se nevešla. Pohled do zrcadla byl naprosto katastrofální. Osoba ze zrcadla na mě řvala: „Fuuuj! Dělej něco! To je odporné!“ Ale stále jsem ze všech stran poslouchala, že teď nesmím hubnout, žádné omezování v jídle, teď přece kojím, kojením určitě vše shodím dolů atd. Jenže s kojením jsme měly s Natálkou pěkné potíže, a ač jsme se obě snažily, nastoupilo řešení s přikrmováním a pak už to šlo ráz na ráz. S kojením jsme skončily úplně a nejlepší kamarád byla láhev s umělým mlékem.

Jakmile jsme po příchodu z porodnice, pak z dětské nemocnice (kvůli žloutence), mohly, vyrážely jsme já a Natálka na dlouhé procházky. Natálka byla od narození velký spáč, 4 hodiny  spánku jí nedělaly vůbec žádný problém. A tak jsem pořád chodila. A řekla jsem si, že nebudu chodit jen tak bez cíle. Začala jsem si své procházky měřit. S sebou jsem si brávala svého Garmina, kterého jsem používala na běhání a počty kilometrů jsem si začala zaznamenávat. Nechodila jsem jen tak nějakou chůzí, ale svižnou chůzí. I když tou dobou jsem o Strolleringu netušila nic. Zatím 🙂 …  Dopoledne jsme mívaly kratší procházky, ale na odpolední… to jsme byly klidně i tři hodinky venku a pořád jsem byla v pohybu. Doma jsem se také moc nezastavila. Starost o Natálku a o domácnost mě udržovala v pohybu. Každý večer, než manžel přišel z práce a šli jsme koupat, jsem si u Natynky zacvičila pár cviků na břišní svaly. Bohužel jsem v té době nic netušila o diastáze, doktor mě na ní také neupozornil, takže jsem si vesele cvičila na přímé břišní svaly. Doporučuji! Nedělejte to bez kontroly břišních svalů 😉 No a když jsme nešly dopoledne ven, a Natynka spinkala buď v postýlce nebo na balkoně v kočárku, zapnula jsem Youtube a cvičila podle něj. Dokonce jsem vytáhla stará DVD od Olgy Šípkové a po obýváku poletovala v rytmu kroků step touch a grape wine.

V lednu jsem začala pokukovat po cvičení u kočárků. Věděla jsem od kamarádky, že něco takového existuje. Tak jsem začala pátrat, kam bych se mohla na takové cvičení jít podívat. Bylo to pro mě ideální řešení, Natálka ráda spinkala v kočárku. Vyspinkala by se na čerstvém vzduchu a já si zacvičila. Nemusela bych řešit hlídání a přesun někam do fitka. Jenže byl leden. Narazila jsem sice na několik lektorek v okolí Čakovic, ale všechny tři mi odpověděly, že začínají cvičit až tak v březnu, podle zájmu maminek.

Tak jsem tedy dál chodila na svižné procházky s kočárkem a doma si cvičila sama.

Výsledek? Kila šla pomalu, ale jistě dolů. Ranní pohled na váhu, kde se postupně číslo snižovalo, jsem milovala 🙂

Tuším, že začátkem dubna jsem jela vyzkoušet první lekci Strolleringu u jedné z našich lektorek, která už bohužel není aktivní. Skončila hned to září. Lekce se mi líbila, ale na mě byla mírná a potřebovala jsem …. no jak to říct… asi větší záhul… mít víc pocit, že jsem si dala do opravdu hodně do těla. Mít propocené tričko, mokré vlasy a cítit každý sval na těle. Na tuto lekci jsem musela tehdy jet o několik vesnic dál od Čakovic autem, protože blíž kolem mě nic nebylo. Nechápala jsem, jak je to možné. V Čakovicích máme přeci krásný zámecký park, nově postavené sídliště, které je plné novopečených maminek. „Tady se cvičení u kočárků přeci musí chytnout raz dva!“ říkala jsem si tenkrát. A tak jsem pátrala, jaké jsou možnosti stát se lektorkou Strolleringu. Narazila jsem  na webové stránky Strolleringu, zaregistrovala se k odebírání elektronického časopisu Batul a dívala se po cenách za školení. Tenkrát mě trochu odradila cena a mám dojem, že nebyl ani vypsaný termín. Svůj nápad stát se lektorkou Strolleringu jsem prozatím odsunula do ústraní. Ale jen na opravdu malou chvilinku. Nedalo mi to a na webové stránky Strolleringu jsem se po pár dnech vrátila. Zjistila jsem, že má dávná kamarádka z dětství, Kristý Strakošová, je školitelkou tohoto programu, a to bylo rozhodující. Stačilo to probrat doma s manželem a šup, byla jsem přihlášená na dubnový termín školení. Natálce bylo 4,5 měsíce, když jsem měla školení absolvovat, bohužel poprvé onemocněla, proto jsem s ní raději zůstala doma a přeložila školení na začátek července.

A byl červen. Asi si říkáte: „No jo, začátek plavkové sezóny.“ … To taky, ale … začátkem června se ženil můj „malý“ bráška. Natálce bylo necelých 7 měsíců a mně do mé původní váhy zbývalo 5 kg. Váha se mi prostě zasekla a nechtěla se pustit, potvora jedna. Na svatbu jsem měla vybrané své oblíbené šaty. Milé šaty jsem sice dopnula, ale asi bych nesměla udělat ani sebemenší nádech a k Natálce bych se nesměla sehnout, jinak by hrozilo, že šaty s hrůzou prasknou ve všech švech, které měly 🙂

Váha se po nějaké době trošku umoudřila a snížila se o 2 kg. Na mé školení Cvičení s kočárky jsem si to „štrádovala“ jen 3 kg navíc :-))))

Školení bylo ÚŽASNÉ! Byla jsem tolik nadšená. Cvičilo se, povídalo. Edita byla neuvěřitelná! Ohromila mě úplně vším! Tehdy jsem si říkala: „Tyyyy joooo!!! Já chci mít taky takový drive!“ Víte, co na to moje sebevědomí potichu v koutku? „Zapomeň. Na to fakt nemáš!!!“ … No jednoduše to byl prostě … parádní den! Z Edí, z Kristý a Kristý vyzařovala nádherná energie!

Na své cestě za svými vlastními lekcemi Cvičení s kočárky jsem ale narazila na malý zádrhel, který jsem objevila hned na školení. Zprvu jsem z toho byla přejetá, cítila jsem v sobě, jak mě to odrazuje od zahájení cvičení v Čakovicích. Jaký byl ten zádrhel? Nebyla jsem akreditovanou instruktorkou od MŠMT. Opět se ozvalo mé „úžasné“ sebevědomí: „Na to nemáš. Ty nezvládneš udělat zkoušky na instruktora.“  Ale nakonec jsem se nenechala zastavit.

Řídila jsem se jednou z Editiných rad. Začala jsem Strollering® lekce v Čakovicích zdarma s vysvětlením každé nové přicházející mamince, proč tomu tak je. Přihlásila jsem se na kurz Instruktora kondičního posilování a začala studovat. Strollering® jsme cvičily celé letní prázdniny a podzim. Já si natrénovala vedení lekcí, zacvičila si a se mnou si zacvičila i pěkná skupinka 6-8 maminek.

Na začátku nové Strollering sezóny jsem už byla certifikovanou instruktorkou . Na kurzu jsem se potkala a seznámila s báječnou Lucí Hrdličkovou, také Strollering® lektorkou, která mě od té doby doprovází na mé cestě.

Přes zimu se v Čakovicích moc necvičilo, o to více jsme lekce pořádně rozjely od března 2017. Vyvěšené letáčky, přicházející nové maminky a dvě lekce týdně.

A má váha?  Tu jsem úplně zapomněla zmínit. Sama jsem ji totiž už tolik nesledovala. Vnímala jsem krásné změny v oblečení. Váha se už dávno dostala na původních 52 kg. Prostě PECKA!

Krásná váha. Úžasná hodná Natálka. Akreditovaná lektorka a vedení vlastních lekcích = MŮJ VELKÝ SPLNĚNÝ SEN!

Při jedné procházce z Čakovic do Letňansko-Kbelského lesoparku jsem zjistila, že do lesoparku chodí běhat a jezdit na bruslích poměrně hodně maminek s kočárky. Sama jsem sem dřív chodila běhat, jezdit na bruslích, ať už s kočárkem nebo bez kočárku. Teď jsem se ale na lesopark dívala z jiného pohledu. Nikde žádná skupinka cvičících maminek. Nikde žádné cvičení u kočárku.

„Proč ne. Za pokus nic nedám.“ řekla jsem si.  A vypsala jsem svou první – středeční – lekci v Letňansko-Kbelském lesoparku. Ze začátku mi chodila 1 nebo 2 maminky. Pak jsem vyvěsila pár letáčků, požádala jednu z cvičících maminek, zda by leták nemohla dát k mateřské školce a hle… najednou se to rozjelo. Vytvořila se krásná skupina maminek. Ke středě jsme pal přidaly ještě pondělní lekci. A zčistajasna jsem měla 4x týdně Strollering® lekci.

Byla jsem naprosto nadšená a uchvácená! Natálka byla mezi dětmi. Sportovala jsem, sport jsem milovala. K rodičovskému příspěvku jsem si vydělala nějakou tu korunku navíc. Ale to nebylo to hlavní. Potkala jsem díky Strolleringu neuvěřitelné maminky, ženy. Úžasné osobnosti, z nichž se některé staly mými velmi velmi dobrými kamarádkami, se kterými se vídáme denně, zajdeme si na vínko, popovídáme si o špatných i hezkých dnech, které každá máme. Vytvořily se krásné vazby!

Mohla jsem naprosto upřímně říct, že si mateřskou opravdu užívám. Užívám! V pohybu! A spojila jsem ji s malým podnikáním 🙂

Kdy nastal ten velký zlom? A z malého podnikání se stalo velké? … Pokračování JIŽ BRZY!

Sandra Jandová
Maminka, instruktorka kondičního posilování, lektorka, školitelka a majitelka programu Strollering a Active Women s.r.o.
Komentáře
  • Přihlaste se k odběru e-časopisu BATUL

    Chcete dostávat inspirativní časopis pro rodiny s dětmi přímo do svého e-mailu? Přihlaste se k jeho odběru.

  • Kategorie
  • Blogerky:)