Jako aktivní člověk jsem vyhledávala pohyb již při těhotenství, jenže okolnosti mě přinutili udělat naprostý opak. Poslední měsíce jsem spíše ležela, než abych se nějak hýbala.
První dcera se narodila v zimě a krátké procházky byly to pravé, jak se alespoň trochu zase rozhýbat a začít něco dělat s přebytečnými kily. Všichni kolem sice novopečenou maminku chlácholí, jak to chce čas a že to půjde pomalu dolů samo…jenže nic není bez práce. A tak jsem s přicházejícím jarem začala absolvovat delší a delší procházky. Pořád to ale nebylo ono.
Co náhoda nechtěla, kamarádka se svojí dcerkou se rozhodla, že začne předcvičovat Strollering®. Hned jsem se nabídla, že se k ní přidám. A už to bylo. Každou lekci přibývalo spokojených maminek, které byly nadšené, jak se dá s dětmi dělat i něco sama pro sebe. Brzy jsme chodily po lekci na kafe, obídek a k dobrému pocitu z pohybu se přidal i dobrý pocit, že je kolem spousta maminek, které prožívají stejné trápení nejen s dětmi.
Před začátkem cvičení jsem se bála, jak budu po lekcích unavená a že to s dcerky nespaním nebudu zvládat…Ale právě naopak. Díky Strolleringu® cvičení jsem se začala cítit zase v kondici, spokojenější a plná energie. Měla jsem zpátky svou postavu a dítko jsem nemusela nikde odkládat na hlídání. A i když byla občas nevrlá, tak se našel způsob, jak ji uklidnit a namotivovat. Minimálně tím, že jsme na závěr lekce děti vypustily na hřiště a my jsme mohly v klidu posilovat na podložkách.
Při druhém těhotenství jsem již věděla kam zamířit, až se dám trochu do kupy. Kamarádka naštěstí pořád předcvičovala a na zimu jsme se dokonce přesunuly do tělocvičny, kterou pro své lekce domluvila. Starší dceru jsem měla vždy u sebe. Při venkovních lekcích s námi jezdila na odrážecím kole a vevnitř si spokojeně hrála s ostatními dětmi.
Byla jsem tou dobou již čtvrtým rokem na mateřské a ke cvičení jsem si začala hledat i něco dalšího, co mi bude dávat smysl. Nabídla jsem tedy majitelkám konceptu Strollering® svou pomoc s organizací každoročních Závodů kočárků na zahájení Strollering sezóny. Musím říct, že mě to nadchlo. Nejenom že jsem měla po letech doma pocit, že se opět vracím do pracovního světa, ale navíc mne hřál pocit, že pomáhám organizovat dobrou věc.
Závody kočárků ve sportovní chůzi jsou totiž pořádané na několika desítkách míst, kdy výtěžek ze startovného a případné tomboly putuje znevýhodněnému děťátku či organizaci, kterou si dané místo vybere. Vědomí, že děláte správnou věc nejen pro sebe, ale i pro ostatní je úžasné. A když jsem se dostala do zákulisí a společnosti nadšených maminek Strolleringu, už byl jen krůček k tomu, začít sama lektorovat.
Prošla jsem si úžasných a inspirativním víkendovým školením a nyní vedu své lekce. Mám nejen pohyb pro sebe, vlastní seberealizaci ale i spoustu nových maminek, kamarádek a známých podobného ladění. Moje holky vidí, jak je fajn se hýbat a starší již čtyřletá dcera mi dělá chodící reklamu, když maminkám na písku hrdě hlásí, že její maminka chodí cvičit ostatní maminky. No a nějaká koruna navíc za lektorování je jenom příjemným bonusem navíc.
Ačkoliv nyní plánuji návrat na částečný úvazek do práce, lekce Strolleringu® si doufám ponechám. Chci tento koncept cvičení šířit dál a ukázat nešťastným maminkám s přebytečnými kily po porodu, že na výmluvy není čas a je třeba se
hýbat. Jak pro jejich dobro, tak pro dobro dětí. Protože spokojená maminka, rovná se spokojené dítko.