Příběh Ivy – „Jsem aktivní maminka“

V mládí mě sport zas tak moc nebavil, což se také podepsalo na mé postavě. V 26 letech jsem se rozhodla, že je potřeba s tím něco udělat a podařilo se mi zhubnout skoro 30 kg. Samozřejmě kromě úpravy jídelníčku na to měl nově podíl sport, který jsem absolvovala i 6x týdně.

Rozhýbat se po porodu

Po otěhotnění jsem ze strachu o miminko začala své aktivity postupně redukovat, až jsem v pátém měsíci přestala cvičit úplně a váha mohla vesele narůstat. Samozřejmě jsem jako člověk, který se snaží několik let docílit lepší
postavy, byla úplně vedle z toho, že mi roste velký pupík a ještě před narozením syna jsem začala zjišťovat, co s přebytečnými tukovými polštářky po porodu.

Už v šestinedělí jsem začala s lehkým protahováním doma, ale moje vůle a disciplína hodně pokulhávaly za tím, na co jsem byla zvyklá. Při prvních procházkách jsem si u nás v parku všimla letáčků, kde se psalo o cvičení maminek s dětmi. Kontaktovala jsem si místní lektorku, abych se dozvěděla více o tom, kdy a jak se cvičí a co případně potřebuji s sebou. Sama mi doporučila počkat až po ukončení šestinedělí a kontrole u lékaře, že je vše v pořádku a nejsem limitována.

Cvičení mě chytlo

Když bylo malému 7 týdnu, tak jsem ihned naklusala s lehkou obavou, co mě čeká a zda vůbec cvičení zvládnu, jelikož mé procházky v té době nepřesáhly 3 km a i tak jsem toho měla plné kecky. Byla jsem až překvapená, jak jsem se po lekci cítila dobře a zase plná energie. To ale neznamená, že mě další dny pekelně nebolely svaly, které už dávno zapomněly, co to je se hýbat.

Lekce začala ostrou a rychlou chůzí, což byl podstatný rozdíl od mých, do té doby plouživých, procházek. Následovalo mnoho dřepů a posilovacích cvičení na nohy a lekci jsme zakončili cvičením na podložkách. Výhoda cvičení kousek od domu v dopoledních hodinách, kdy já mám ještě energii něco dělat a to, že jsem nemusela řešit hlídání pro dítě způsobilo, že jsem první permanentku vychodila ani ne za měsíc. Cvičení mě opravdu chytlo a měla jsem velkou radost, jak rychle se dostávám zase do kondice.

Ve čtyřech měsících syna jsem vyšla v rámci dovolené na Šumavě na Poledník, aniž bych byla nějak moc unavená. Byla jsem na sebe opravdu hodně pyšná. Na podzim jsem se strolleringovýma holkama absolvovala celý víkend, kde jsme cvičily několikrát denně. Na školní rok jsem zapsala syna na cvičení miminek a bylo příjemné překvapení, že jsem se na kurzu setkala s maminkou právě z Strolleringu. Člověk si tam hned připadal víc jako doma. Bohužel se přes zimu kurzy kryly a já už odtrhávám v kalendáři dny, kdy dětské cvičení skončí a já zas vytáhnu karimatku a půjdu s holkami dát si do těla do parku.